Pacman žije

Zahrajte si megahit z roku 1980! Pokud ho neznáte, demonstroval jste 17. listopadu s dudlíkem

Legenda říká, že když koncem 70. let hledal japonský vývojář Tōru Iwatani nápad pro novou hru, padl jeho zrak na pizzu, ze které už stačil sníst jeden dílek. V tu chvíli se mu v hlavě zhmotnila představa bludiště, jímž by se tahle placka proháněla ve věčné honbě za žrádlem. Sám Iwatani už v roce 1986 přiznal, že je to pravda jen "zčásti" (takže asi vůbec), ale což – legenda je to pěkná.

Podstatné je, jaký rozruch jeho hra, vyvíjená po osmnáct měsíců a uvedená v květnu 1980, vyvolala. Zatímco v domovském Japonsku se zprvu dočkala jen vlažné reakce, v Americe se z ní stal okamžitý hit monstrózních proporcí. Pacmanovských automatů, do nichž lační hráči strkali jeden drobák za druhým, se nakonec prodalo neuvěřitelných 350 tisíc. A trh zavalila trička, hračky, stolní hry, sběratelské karty a další harampádí s motivem nenasytné žluté koule. Došlo i na animovaný seriál pro děti, který ovšem místy připomínal bizarní feťáckou show: "pan Pacman" v každém dílu porazil partu zákeřných duchů tím, že spolykal záhadné pilulky, jež mu dodaly superschopnosti...

Pacmana dodnes paří statisíce hráčů, z nichž někteří zasvětili život dosahování co nejvyššího skóre. Pro zajímavost: získat můžete maximálně 3 333 360 bodů, a jako první to dokázal "profesionální pařan" Billy Mitchell v roce 1997 během šestihodinového maratonu. Než si sami připomenete, jak chytlavá je tahle videohra i po téměř třiceti letech, máme pro vás ještě jednu perličku. Původní japonský název hry zní Puck Man. V americké verzi byl změněn z prostého důvodu: každému došlo, že anglofonní vandalové by velký nápis "PUCK" na automatech snadno přepsali na jiné slovo. Jestlipak uhodnete, na které...