Holka z Maxima Victoria Jensen

Dejte si k obědu zlatou rýži, ať si ji můžete pořádně prohlédnout

Líbí se vám Victoria Jensen? Zřejmě máte zdravé oči – jinak byste si taky asi nekoupili Maxim.

Naše oči kloužou po těle britské modelky Victorie Jensen. Kdybychom se bývali narodili v zemi třetího světa, možná bychom ji teď neviděli. V naší stravě by totiž nebyl dostatek vitaminu A, nezbytného mimo jiné pro správnou funkci oční sítnice. Nejdřív se to projevuje takzvanou noční slepotou, při níž člověk přestává vidět v šeru. Každý rok tak asi půl milionu dětí postupně oslepne úplně.

Vitamin A je nezbytný i pro správnou funkci imunitního systému. Asi 1,3 milionu dětí z nejchudších rodin proto kvůli jeho nedostatku každoročně umře na úplně běžné infekce, s nimiž si jejich oslabené tělo neporadí. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že kdyby se povedlo obohatit stravu obyvatel jihovýchodní Asie, subsaharské Afriky a Latinské Ameriky o vitamin A, dětská úmrtnost by se celosvětově snížila až o čtvrtinu.

Vitamin A se vyskytuje v mléce, mase a vejcích. Lidské tělo si ho ale také umí vyrobit z rostlinného barviva betakarotenu, které se běžně vyskytuje v řadě druhů zeleniny a ovoce. Jenže o mrkvi, špenátu, rajčatech nebo mangu si většina obyvatel zemí třetího světa může nechat jen zdát. Pro 3,8 miliardy lidí je hlavní (a často také jedinou) potravou rýže. Její stonky a listy sice betakaroten obsahují, jenže do obilek si ho rostlina neukládá.

Švýcarského genetika Inga Potrykuse v roce 1992 napadlo, že by k tomu mohl rýži přinutit. Po mnoha pokusech se mu do ní podařilo vložit dva cizí geny, které nepatrně pozměnily už existující metabolickou dráhu. V roce 1999 tak Potrykus vypěstoval první geneticky modifikovanou (GMO) rýži, jejíž obilky zbarvil betakaroten do žluta. Dostala jméno ,zlatá rýže’ – a to nejen kvůli své barvě, ale také proto, že může takřka zázračným způsobem vyřešit jeden z nejhorších humanitárních a zdravotních problémů současnosti.

Zlatá rýže je příkladem takzvané druhé generace GMO plodin. Jejich první generace přinášela výhody jen pěstitelům; GMO kukuřice první generace například dokáže produkovat bakteriální toxin, který je sice naprosto neškodný pro lidi pojídající kukuřičné lupínky, ale zabíjí hmyzí škůdce, a tím snižuje ztráty zemědělců. Druhá generace GMO plodin už bude mít výhody i pro konzumenty. Nejde jen o rýži schopnou tvořit vitaminy – vědci dnes pracují třeba na bramborách, které u strávníka vyvolají odolnost proti žloutence. Bramborák pak bude fungovat jako očkování.

Zlatá rýže dokazuje, že vývoj GMO plodin nemusí znamenat jen zisky nadnárodních firem. Od začátku totiž nešlo o komerční, ale o čistě humanitární projekt. Právníci napočítali celkem 72 patentů, kterých se vědci dobrovolně vzdali ve prospěch lidí, ohrožených nedostatkem vitaminu A. Zlatou rýži jim dali k dispozici zcela volně – každý ji může pěstovat úplně zadarmo bez jakýchkoli licenčních poplatků. Aby se co nejrychleji rozšířila, bude ji jen třeba zkřížit s lokálními odrůdami, na které jsou lidé v různých částech světa zvyklí.

Projekt, který má tak obrovský přínos pro lidstvo, musel být ale paradoxně připravován ve speciálním skleníku, schopném odolat i granátovému útoku. Profesor Potrykus čelil záplavě výhružných telefonátů. Geneticky modifikované potraviny jsou totiž trnem v oku organizaci Greenpeace, jejíž přívrženci neváhají ničit pokusná pole. K vandalským útokům proti vědeckému výzkumu došlo i v Česku. Například na šlechtitelské stanici v Branišovicích v červenci 2002 někdo posekal pokusné pole s GMO kukuřicí těsně poté, co u něj Greenpeace demonstrovali.

Neexistuje žádný vědecký důkaz, že by GMO potraviny škodily přírodě nebo že by jejich pojídání jakkoli ohrožovalo lidské zdraví. Američané je jedí už deset let bez nejmenších problémů. Hnutí Greenpeace ale zlatou rýži kritizovalo už z principu a označovalo ji za „nebezpečnou technologii”. Žádalo, aby byl humanitární projekt okamžitě zastaven. „Falešné zlato” podle nich nic nevyřeší, protože zlatá rýže prý betakarotenu obsahuje příliš málo. Aby dítě získalo doporučenou denní dávku vitaminu A, muselo by podle výpočtů Greenpeace sníst 1,5 kg suché rýže (7 kg vařené) denně. Odborníci na výživu ale okamžitě oponovali, že lepší něco než nic. Už i malé zvýšení přísunu vitaminu A totiž může zachránit tisíce životů.

Každý měsíc, o který se projekt zlaté rýže opozdí, přitom znamená 50 000 slepých dětí. Profesor Ingo Potrykus proto Greenpeace obvinil ze zločinu proti lidskosti.

Tenhle spor je teď definitivně vyřešen. Letos na jaře totiž firma Syngenta přišla s novou odrůdou zlaté rýže, která produkuje 25krát víc betakarotenu než její původní varianta. Aby dítě získalo doporučenou denní dávku vitaminu A, stačí, když jí sní 140 gramů. V Greenpeace ale obratem změnili taktiku a začali tvrdit, že betakaroten se prý dá získávat i jinak. Chudákům, kteří umírají hlady, doporučují, aby si založili zahrádky a jedli „pestrou a vyváženou stravu”. Jejich slepnoucím dětem radí česká pobočka Greenpeace jako zdroj vitaminu A „máslo, tučné ryby a ovčí játra”. Je to podobný cynismus, jako kdybyste na topícího se člověka ze břehu volali, že se má nechat zapsat do kursů plavání.

(O zlaté rýži více na www.goldenrice.org nebo na en.wikipedia.org/wiki/golden_rice)