Janna Svenson - Švédka s doktorátem

Blond, chytrá a sexy? Seznamte se s dlouhonohou výjimkou!

Práce, kterou Janna naťukala v přestávkách mezi focením pro ‚naturálně-antropologické’ časopisy, jako je Maxim, se jmenuje Profily integrální antropologie v masmediálních technikách.

Citujeme z ní:

Strana 15:

„Britští sociální psychologové zjišťovali, jak se lidé k blondýnkám chovají. V jednom z testů se dvě ženy, blondýna a bruneta, ptaly náhodných chodců na cestu. 87 % mužů ochotněji poradilo blondýně, 93 % žen zase brunetě (závist?). Podle jiné americké studie jsou zase v supermarketech u plavých pokladních delší fronty.

Strana 18:

Jen asi 0,01 % žen jsou přírodní blondýnky, ale světlé vlasy by chtěly mít skoro všechny. Proč? Podvědomě cítí, že po nich pak muži víc touží. Samci chtějí to, co je v přírodě vzácné. A to i přestože je to nerozumná strategie – blondýny jsou totiž citlivější na slunce a častěji trpí rakovinou kůže. Právě proto, že jsou ve skutečnosti nedokonalé, jich během evolučního procesu postupně ubývá. Časem tak zcela vymizí.

Strana 35:

Jako první zesvětlovače se používaly holubí trus, koňská moč, louh nebo sezení na slunci . Teprve v roce 1907 francouzský chemik Schueller objevil účinný odbarvovač vlasů založený na peroxidu vodíku.

Strana 36:

Počátkem 20. století vládl v Americe ideál černovlásek. Hollywoodští režiséři si ale všimli, že světlé vlasy vypadají ve filmech líp. Stvořili proto hvězdy, jako byla Mae West, a s nimi i obraz nemorální a hloupé blondýny.

Strana 42:

Ještě v roce 1950 si odbarvovalo vlasy jen 7 % amerických žen (dnes je to 43 %). Reklamní textařka Shirley Polykoff pak pro kosmetickou firmu Clairol vymyslela slogan: ‚Kdybych měla ještě jeden život, chtěla bych být blondýna’. Svět se tím převrátil naruby a západní kulturu zachvátil hlad po blondýnách.

Strana 54:

Nacistické Německo našlo v blondýnách symbol rasové čistoty. Dnes jsou symbolem sexu – 73 % pornohereček má blond vlasy.”

MAXIM DODÁVÁ: „Jak poznat přírodní blondýnu? Analýzou pubického ochlupení.”